| Case number | CAC-ADREU-001676 |
|---|---|
| Time of filing | 2006-06-30 14:32:28 |
| Domain names | baumax.eu |
Case administrator
| Name | Kateřina Fáberová |
|---|
Complainant
| Organization / Name | BAUMAX AKTIENGESELLSCHAFT, BAUMAX |
|---|
Respondent
| Organization / Name | Eva Povysilova |
|---|
Insert information about other legal proceedings the Panel is aware of which are pending or decided and which relate to the disputed domain name
Senátu nejsou známa žádná právní řízení, která probíhají či byla rozhodnuta a jež se týkají sporného doménového jména.
Factual Background
Žalující strana mající obchodní firmu „BAUMAX AKTIENGESELSCHAFT“ je rakouská akciová společnost, která je dle jejího tvrzení vlastníkem ochranných známek Baumax, bauMax, mega baumaxx, Mega-bauMaxx zapsaných v Rakousku a prostřednictvím mezinárodního zápisu dle Madridského systému také požívá ochrany i v dalších zemích. Žalující strana je rovněž držitelem doménových jmen baumax.com, baumax.net., baumax.org a baumax.at.
Dne 7. dubna 2006, tj. po skončení postupného období registrace (Sunrise Period), si žalovaná strana – fyzická osoba (Eva Povýšilová) zapsala doménové jméno „BAUMAX.EU“, a proto žalující strana proti uvedené osobě podala žalobní návrh.
Dne 7. dubna 2006, tj. po skončení postupného období registrace (Sunrise Period), si žalovaná strana – fyzická osoba (Eva Povýšilová) zapsala doménové jméno „BAUMAX.EU“, a proto žalující strana proti uvedené osobě podala žalobní návrh.
A. Complainant
Žalující strana konstatuje, že žalovaná strana od doby registrace a ani před tím ochrannou známku www.baumax.eu nepoužívá. Dále žalující strana uvádí, že žalovaná strana podala přihlášku k registraci doménového jména „BAUMAX.EU“ pouze ze spekulativních důvodů a z důvodu zneužití práv žalující strany. Zlá víra strany žalované v době registrace je evidentní. Registrace daného doménového jména tak zasahuje do starších práv žalující strany. Dopisem ze dne 2. června 2006 vyzvala žalující strana stranu žalovanou, aby na ni převedla předmětné doménové jméno, což však žalovaná strana do dnešního dne neučinila.
Žalovaná strana užila zvláštního označení podniku žalující strany, neměla v úmyslu sporné doménové jméno užívat a chtěla tak získat pouze výsadní právo registrace. Úmysl zneužití a tím i zlou víru na straně žalované strany dovozuje žalující strana ze skutečnosti, že ochranná známka „Baumax“ v jakékoli formě je všeobecně známá v obchodním světě a musela být tedy známa i žalované straně. Označení bauMax není ani popisné ani druhové.
Dle článku 21 (1) (a) a (b) Nařízení Komise (ES) č. 874/2004 (dále jen Nařízení 874/2004) nemá žalovaná strana žádné právo k doménovému jménu „BAUMAX.EU“ a toto jméno bylo zaregistrováno výlučně z důvodu zneužití práv žalující strany.
Žalující strana splňuje požadavky uvedené v článku 4 (2) (b) (i) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 733/2002 (dále jen Nařízení 733/2002), jelikož má sídlo v Evropském společenství.
Žalující strana dále namítá, že registrace daného doménového jména spadá pod nekalosoutěžní jednání a porušuje tak § 1 Rakouského zákona o nekalé soutěži (UWG) a rovněž je v rozporu s ustanoveními obchodního zákoníku upravujících nekalou soutěž, zejména ustanoveními týkající se vyvolání nebezpečí záměny.
Žalující strana požaduje převedení zapsaného doménového jména „BAUMAX.EU“ na sebe a přiznání náhrady nákladů.
V nestandardním sdělení ze dne 26. září 2006 žalující strana dále uvedla, že dodnes není webová stránka BAUMAX.EU on-line a ani sdružení nebylo registrováno. K založení sdružení došlo až 25. srpna 2006, tj. téměř pět měsíců po registraci, kdy tato skutečnost dokazuje, že k založení sdružení došlo proto, aby registrace doménového jména BAUMAX.EU byla dodatečně legitimována.
Klamání spotřebitele lze spatřovat i v tom, že souvislost cílů sdružení se společností BAUMAX je minimální a ryze vykonstruovaná. Ze stanov sdružení vyplývá, že cílem sdružení není jen podpora osob kupujících výrobky BAUMAX, ale i jiných hypermarketů. Tato skutečnost dokazuje, že doménové jméno BAUMAX.EU je klamavé, jelikož neexistuje ani souvislost k jejímu majiteli. Kdyby šlo žalované straně o podporu zahrádkářů a přátel přírody a ne o využití názvu BAUMAX, zvolila by jiné doménové jméno, které odpovídá cílům sdružení.
Žalovaná strana užila zvláštního označení podniku žalující strany, neměla v úmyslu sporné doménové jméno užívat a chtěla tak získat pouze výsadní právo registrace. Úmysl zneužití a tím i zlou víru na straně žalované strany dovozuje žalující strana ze skutečnosti, že ochranná známka „Baumax“ v jakékoli formě je všeobecně známá v obchodním světě a musela být tedy známa i žalované straně. Označení bauMax není ani popisné ani druhové.
Dle článku 21 (1) (a) a (b) Nařízení Komise (ES) č. 874/2004 (dále jen Nařízení 874/2004) nemá žalovaná strana žádné právo k doménovému jménu „BAUMAX.EU“ a toto jméno bylo zaregistrováno výlučně z důvodu zneužití práv žalující strany.
Žalující strana splňuje požadavky uvedené v článku 4 (2) (b) (i) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 733/2002 (dále jen Nařízení 733/2002), jelikož má sídlo v Evropském společenství.
Žalující strana dále namítá, že registrace daného doménového jména spadá pod nekalosoutěžní jednání a porušuje tak § 1 Rakouského zákona o nekalé soutěži (UWG) a rovněž je v rozporu s ustanoveními obchodního zákoníku upravujících nekalou soutěž, zejména ustanoveními týkající se vyvolání nebezpečí záměny.
Žalující strana požaduje převedení zapsaného doménového jména „BAUMAX.EU“ na sebe a přiznání náhrady nákladů.
V nestandardním sdělení ze dne 26. září 2006 žalující strana dále uvedla, že dodnes není webová stránka BAUMAX.EU on-line a ani sdružení nebylo registrováno. K založení sdružení došlo až 25. srpna 2006, tj. téměř pět měsíců po registraci, kdy tato skutečnost dokazuje, že k založení sdružení došlo proto, aby registrace doménového jména BAUMAX.EU byla dodatečně legitimována.
Klamání spotřebitele lze spatřovat i v tom, že souvislost cílů sdružení se společností BAUMAX je minimální a ryze vykonstruovaná. Ze stanov sdružení vyplývá, že cílem sdružení není jen podpora osob kupujících výrobky BAUMAX, ale i jiných hypermarketů. Tato skutečnost dokazuje, že doménové jméno BAUMAX.EU je klamavé, jelikož neexistuje ani souvislost k jejímu majiteli. Kdyby šlo žalované straně o podporu zahrádkářů a přátel přírody a ne o využití názvu BAUMAX, zvolila by jiné doménové jméno, které odpovídá cílům sdružení.
B. Respondent
Žalovaná strana nezpochybňuje platnost zapsaných známek strany žalující, ovšem uvádí, že registrace domény .eu nespadá pod režim ochrany poskytované právem známkovým, nýbrž spadá do právního rámce vymezeného Nařízením 874/2004 a Nařízením 733/2002. Žalovaná strana ani nepopírá, že I Nařízení 874/2004 zvýhodňovalo svým způsobem držitele ochranných známek, jakož I další v Nařízení vymezené subjekty, avšak toto zvýhodnění spočívalo v poskytnutí exkluzivní lhůty pro podání přihlášek (tzv. Sunrise Period). Po jejím uplynutí však by rozšiřování ochrany bylo nad rámec volné soutěže a Nařízení tuto skutečnost reflektuje.
Žalovaná strana odmítá tvrzení strany žalující o existenci zlé víry v době registrace sporného doménového jména, přičemž konstatuje, že k podpoře argumentu o přítomnosti zlé víry žalující strana užívá pouze odkazu na prioritu svých dříve registrovaných ochranných známek a z obecné známosti plynoucí z jejího označení. Přitom kdy je dána špatná víra je definováno v ustanovení článku 21 (3) nařízení 874/2004. Ani jeden z důvodů či předpokladů zde uvedených žalovaná strana svým jednáním nenaplnila. Žalovaná strana byla od počátku vedena primárně svým vlastním zájmem na provozování vlastní webové prezentace svých aktivit. Žalovaná strana byla dále vedena dobrou vírou v nezájem majitele ochranné známky registrovat si sporné doménové jméno, když v období sunrise period k registraci nedošlo, přestože toto období bylo určeno právě pro subjekty, jakým je žalující strana, a dávalo těmto subjektům dostatečnou výhodu si svá prioritní práva ochránit, přičemž žalující strana tak neučinila.
Dále žalovaná strana odmítá tvrzení, že by k registraci došlo z důvodů spekulativních nebo ve snaze majetkově profitovat či konkurenčně poškodit žalující stranu. Žalovaná strana není a ani nebude soutěžitelem ve smyslu práva nekalé soutěže vůči straně žalující. Naopak, činnost, kterou žalovaná strana hodlá provozovat na sporné doméně, bude ve prospěch strany žalující. Žalovaná strana totiž od okamžiku potvrzení registrace činí právní kroky k registraci sdružení, jehož předmětem bude činnost spočívající ve shromažďování resp. soustředění subjektů majících v oblibě sortiment zboží prodávaného právě stranou žalující s tím, že účelem provozování těchto stránek je snaha umožnit zákazníkům žalující strany podělit se o své zkušenosti s výrobky prodávanými žalující stranou, sdělovat si nápady a rady s využitím výrobků souvisejících a rozvíjet další, s tím související činnost. Snahou žalované strany není v žádném případě poškodit či parazitovat na obecné známosti žalující strany, nicméně je přesvědčena, že má právo realizovat svůj obecně prospěšný záměr, kterým nijak neporušuje žádný právní předpis. Po potvrzení registrace daného doménového jména učinila žalovaná strana následující kroky:
- objednala u profesionální společnosti vyhotovení internetových stránek, které však ještě nebyly spuštěny, jelikož nedošlo k podání přihlášky k registraci sdružení,
- připravila dokumenty k založení sdružení,
- zajistila právní konzultace ve věci ochrany osobních údajů a tvorby databází.
Legitimní zájem žalované strany je dán v souladu s ustanovením článku 21 (2) (a) a (c) Nařízení 874/2004.
Podle názoru žalované strany není možné připustit argumentaci žalující strany opírající se o vnitrostátní předpisy (Rakouska a České republiky) upravující nekalou soutěž, jelikož právní režim, v němž je nutné posuzovat otázku oprávněnosti registrace domény, o níž je veden tento spor, je dána pouze v rozsahu shora vymezených nařízení. Jedná se výlučně o právní institut upravený komunitárním právem a případ mající povahu v něm nelze subsumovat pod vnitrostátní právní předpisy kteréhokoliv členského státu.
Žalovaná strana má zato, že sporné doménové jméno bylo zaregistrováno v souladu s právní úpravou vymezující a upravující registraci doménových jmen .eu, a proto navrhuje zamítnutí žalobního návrhu a požaduje přiznání náhrady nákladů tohoto řízení.
Žalovaná strana odmítá tvrzení strany žalující o existenci zlé víry v době registrace sporného doménového jména, přičemž konstatuje, že k podpoře argumentu o přítomnosti zlé víry žalující strana užívá pouze odkazu na prioritu svých dříve registrovaných ochranných známek a z obecné známosti plynoucí z jejího označení. Přitom kdy je dána špatná víra je definováno v ustanovení článku 21 (3) nařízení 874/2004. Ani jeden z důvodů či předpokladů zde uvedených žalovaná strana svým jednáním nenaplnila. Žalovaná strana byla od počátku vedena primárně svým vlastním zájmem na provozování vlastní webové prezentace svých aktivit. Žalovaná strana byla dále vedena dobrou vírou v nezájem majitele ochranné známky registrovat si sporné doménové jméno, když v období sunrise period k registraci nedošlo, přestože toto období bylo určeno právě pro subjekty, jakým je žalující strana, a dávalo těmto subjektům dostatečnou výhodu si svá prioritní práva ochránit, přičemž žalující strana tak neučinila.
Dále žalovaná strana odmítá tvrzení, že by k registraci došlo z důvodů spekulativních nebo ve snaze majetkově profitovat či konkurenčně poškodit žalující stranu. Žalovaná strana není a ani nebude soutěžitelem ve smyslu práva nekalé soutěže vůči straně žalující. Naopak, činnost, kterou žalovaná strana hodlá provozovat na sporné doméně, bude ve prospěch strany žalující. Žalovaná strana totiž od okamžiku potvrzení registrace činí právní kroky k registraci sdružení, jehož předmětem bude činnost spočívající ve shromažďování resp. soustředění subjektů majících v oblibě sortiment zboží prodávaného právě stranou žalující s tím, že účelem provozování těchto stránek je snaha umožnit zákazníkům žalující strany podělit se o své zkušenosti s výrobky prodávanými žalující stranou, sdělovat si nápady a rady s využitím výrobků souvisejících a rozvíjet další, s tím související činnost. Snahou žalované strany není v žádném případě poškodit či parazitovat na obecné známosti žalující strany, nicméně je přesvědčena, že má právo realizovat svůj obecně prospěšný záměr, kterým nijak neporušuje žádný právní předpis. Po potvrzení registrace daného doménového jména učinila žalovaná strana následující kroky:
- objednala u profesionální společnosti vyhotovení internetových stránek, které však ještě nebyly spuštěny, jelikož nedošlo k podání přihlášky k registraci sdružení,
- připravila dokumenty k založení sdružení,
- zajistila právní konzultace ve věci ochrany osobních údajů a tvorby databází.
Legitimní zájem žalované strany je dán v souladu s ustanovením článku 21 (2) (a) a (c) Nařízení 874/2004.
Podle názoru žalované strany není možné připustit argumentaci žalující strany opírající se o vnitrostátní předpisy (Rakouska a České republiky) upravující nekalou soutěž, jelikož právní režim, v němž je nutné posuzovat otázku oprávněnosti registrace domény, o níž je veden tento spor, je dána pouze v rozsahu shora vymezených nařízení. Jedná se výlučně o právní institut upravený komunitárním právem a případ mající povahu v něm nelze subsumovat pod vnitrostátní právní předpisy kteréhokoliv členského státu.
Žalovaná strana má zato, že sporné doménové jméno bylo zaregistrováno v souladu s právní úpravou vymezující a upravující registraci doménových jmen .eu, a proto navrhuje zamítnutí žalobního návrhu a požaduje přiznání náhrady nákladů tohoto řízení.
Discussion and Findings
1. Poznámky k podání žalující a žalované strany
Předtím než Senát začne analyzovat meritum tohoto případu, tak konstatuje, že předložený žalobní návrh postrádá diakritická znaménka českého jazyka a trpí gramatickými chybami a dalšími nepřesnostmi. Tyto nedostatky ovšem nebrání porozumění obsahu a smyslu textu daného návrhu.
Žalovaná strana reagovala na žalobní návrh svým kvalifikovaným a odůvodněným vyjádřením, k němuž však nepřipojila přílohy (tj. návrh na vytvoření www stránek BAUMAX.EU a stanovy sdružení) v elektronické formě s odůvodněním, že jsou přiloženy pouze v listinné podobě, jelikož v elektronické podobě nejsou dostupné. Nutno podotknout, že jako preferovaný způsob komunikace v tomto ADR řízení žalovaná strana určila komunikaci pomocí elektronických prostředků. Senát prostřednictvím Online platformy formou nestandardního sdělení ze dne 21. září 2006 vyzval žalovanou stranu, aby do pěti dnů přílohy ke svému vyjádření poskytla v elektronické podobě, jelikož listinné dokumenty lze naskenovat. Této výzvě žalovaná strana včas vyhověla a opět pomocí nestandardního sdělení ze dne 26. září 2006 poskytla přílohy v elektronické formě.
Vzhledem k tomu, že Senát umožnil straně žalované dodatečně doplnit své vyjádření k žalobnímu návrhu, vzal v úvahu i nestandardní sdělení žalující strany ze dne 26. září 2006, aby tak poskytl oběma stranám spravedlivé a rovnocenné zacházení.
2. Požadavky pro prokázání spekulativní a zneužívající registrace
Ve sporech, jež jsou vedeny proti subjektu, který si zaregistroval určité doménové jméno v doméně nejvyššího stupně .eu, musí žalující strana prokázat naplnění požadavků reglementovaných v článku 21 (1) Nařízení 874/2004. Předmětné ustanovení zní takto:
„1. Registrované doménové jméno může být odebráno patřičným mimosoudním nebo soudním postupem, pokud je totožné nebo zaměnitelné se jménem, k němuž existuje takové právo uznané nebo stanovené vnitrostátním právem nebo právem Společenství, jako jsou práva uvedená v článku 10 (1), a pokud toto jméno domény:
(a) jeho držitel zaregistroval, aniž by měl na toto jméno právo nebo oprávněný zájem, nebo
(b) bylo zaregistrováno nebo užíváno ve zlé víře.“
Z dikce citovaného ustanovení tedy plyne, že pro úspěch ve věci je třeba, aby žalující strana prokázala existenci následujících elementů:
a) právo ke jménu a podobnost či zaměnitelnost doménového jména s tímto jménem; a dále jednu ze dvou níže uvedených skutečností:
b) registrace doménového jména bez práva či oprávněného zájmu; nebo
c) registrace nebo užívání doménového jména ve zlé víře.
Odstavec 2 a 3 článku 21 obsahuje demonstrativní výčet okolností, které mohou konstituovat oprávněný zájem nebo zlou víru ve smyslu ustanovení článku 21 (1) (a) či (b).
ad a) právo ke jménu a podobnost či zaměnitelnost doménového jména s tímto jménem
Žalující strana ke svému žalobnímu návrhu přiložila internetový výpis z databáze ochranných známek Rakouska, z něhož je zřejmé, že je v této zemi vlastníkem ochranné známky „BAUMAX“ č. 073675 zapsané dne 27. února 1973. Dále předložila výpis z obchodního rejstříku, který dokládá, že obchodní firmou žalující strany je „BAUMAX AKTIENGESELSCHAFT“. Oba dva dokumenty jsou v německém jazyce, kterýžto není jazykem tohoto ADR řízení, nicméně Senát s ohledem na své lingvistické schopnosti k těmto dokumentům přihlédl, aniž by považoval za nutné uložit straně žalující jejich překlad do češtiny jakožto jazyka tohoto řízení ve smyslu odstavce A(c) Pravidel ADR.
Z předložených důkazů je zcela zřejmé, že sporné doménové jméno je totožné se jménem, kterému koresponduje právo k ochranné známce, jež náleží žalující straně. Na tuto skutečnost nemá vliv dodatek „.eu“ u doménového jména, od kterého je třeba při posuzování shodnosti či zaměnitelnosti odhlédnout; k tomu viz např. ADR 596 (RESTAURANTS), ADR 475 (HELSINKI), ADR 387 (GNC). V tomto ohledu není ani podstatné, že žalující strana nepředložila žádné důkazy o zápisu svých dalších ochranných známek v Rakousku a jiných zemích a o registraci uváděných doménových jmen.
Žalující strana tak splnila oba požadavky článku 21 (1) Nařízení 874/2004, jemuž koresponduje odstavec B11 (d)(1)(i) Pravidel ADR.
ad b) registrace doménového jména bez práva či oprávněného zájmu
Je na straně žalující, aby prokázala neexistenci práva či oprávněného zájmu žalované strany, což v tomto ohledu může zakládat obtíže. Žalující strana pro podporu svého nároku mimo jiné argumentuje tím, že žalovaná strana od doby registrace a ani před tím ochrannou známku www.baumax.eu nepoužívá, přičemž Senátu není zcela jasné, jakou ochrannou známku (www.baumax.eu) má žalující strana na mysli. Nicméně žalovaná strana ve svém vyjádření nerozporuje, že by před či po zápisu doménového jména „BAUMAX.EU“ vlastnila ochrannou známku či jiné označení obsahující výraz „BAUMAX“. Z právě uvedeného plyne, že strana žalovaná nemá ke spornému doménovému jménu právo. Proto se Senát nadále zabýval otázkou, zda tomuto subjektu svědčí k danému jménu oprávněný zájem.
Samotné tvrzení žalující strany o tom, že žalovaná strana podala přihlášku k registraci doménového jména „BAUMAX.EU“ pouze ze spekulativních důvodů a z důvodu zneužití práv žalující strany nepostačuje k prokázání nepřítomnosti oprávněného zájmu k předmětnému doménovému jménu. Nicméně Senát přihlédl k dalším konkrétním okolnostem tohoto případu.
Žalující strana se za účelem prokázání oprávněnosti svého nároku snažila zjistit činnost žalované strany. Poukazuje na to, že tato od data registrace nezačala provozovat webové stránky na doméně "BAUMAX.EU", nevlastní a neužívá ochrannou známku "BAUMAX" a není spjata s žalující stranou.
Kromě toho žalující strana uvádí, že vyzvala dopisem ze dne 2. června 2006 žalovanou stranu k převedení předmětného doménového jména. Sice žádný takový dopis žalující strana Senátu nepředložila, ovšem žalovaná strana existenci takové korespondence nepopřela.
Pokud se týká argumentů strany žalované, jimiž se snaží vyvrátit tvrzení strany žalované, že činí právní kroky k registraci sdružení, jehož předmětem bude činnost spočívající v soustředění subjektů majících v oblibě sortiment zboží prodávaného žalující stranou, a účelem provozování stránek na doméně „BAUMAX.EU“ je snaha umožnit zákazníkům žalující strany podělit se o své zkušenosti s výrobky prodávanými žalující stranou atp., nepovažuje toto Senát za oprávněný zájem na sporné doménové jméno ve smyslu článku 21 (2) (c) Nařízení 874/2004, resp. odstavce B11 (e) (3) Pravidel ADR.
Ze stanov sdružení ze dne 25. srpna 2006, které předložila strana žalovaná plyne, že jeho název je "BAUMAX.EU - sdružení zahrádkářů a přátel přírody". V čl. II. odst. 1 stanov sdružení se uvádí, že cílem činnosti sdružení je mimo jiné podpora a pomoc fyzickým osobám, které jsou zahrádkáři a nakupují v hypermarketech Baumax či jiných hypermarketech s obdobným sortimentem zboží.
Senát zastává názor, že takové cíle sdružení, pro něž bylo doménové jméno registrováno, nekonstituují legitimní a spravedlivé užívání předmětného jména žalovanou stranou. Z cílů sdružení je zřejmé, že se bude zaměřovat nejen na osoby nakupující výrobky žalující strany, ale i zboží jiných, tj. vůči žalující straně konkurenčních hypermarketů. Není zde tedy dán oprávněný důvod na tom, aby sdružení prezentovalo svoje takto koncipované cíle na doménovém jménu, které je zcela identické se jménem, k němuž má žalující strana právo.
Žalovaná strana mohla a může svého výše popsaného záměru docílit jiným způsobem, například registrací jiného doménového jména, které by patřičně reflektovalo účel založení daného sdružení.
Rovněž bylo přihlédnuto k faktu, že stanovy sdružení pochází ze dne 25. srpna 2006, což je období, kdy žalovaná strana již věděla o probíhajícím ADR řízení. Proto je Senát toho názoru, že nebyla naplněna ani další z demonstrativně vymezených okolností dle článku 21 (2) (a) Nařízení 874/2004 promítnutého v odstavci B11 (e) (1) Pravidel ADR.
Není ani relevantní tvrzení žalované strany, že žalující strana nevyužila možnosti dané Nařízením 874/2004 v podobě období postupné registrace (Sunrise Period). Je právem, nikoli povinností vlastníků určitých práv, zda tohoto oprávnění využili či nikoli. Opačná interpretace by znamenala, že tyto subjekty by byly zbaveny práva uplatnit své nároky v rozhodčím řízení proti držitelům doménových jmen ve smyslu článku 21 a 22 Nařízení 874/2004.
Senát proto dospěl k závěru, že žalovaná strana nemá oprávněný zájem na doménovém jménu "BAUMAX.EU". Vzhledem k tomu, že žalující strana splňuje kritéria dle článku 4 (2) (b) (i) Nařízení 733/2002, Senát může vyhovět jejímu požadavku na převedení tohoto doménového jména na ni.
ad c) registrace nebo užívání doménového jména ve zlé víře.
Vzhledem k tomu, že Senát dospěl k závěru, že žalovaná strana zaregistrovala doménové jméno „BAUMAX.EU“ bez práva nebo oprávněného zájmu, není již třeba zabývat se otázkou registrace či užívání daného jména ve zlé víře.
3. Aplikace předpisů upravujících nekalou soutěž
Senát se ztotožňuje s názorem žalované strany, že právní předpisy členských států Evropských společenství upravující nekalou soutěž nejsou pro determinaci oprávněnosti či neoprávněnosti registrace doménových jmen v doméně „.eu“ relevantní, jelikož tyto záležitosti spadají výlučně do právního rámce vymezeného komunitárním právem, tj. konkrétně Nařízením 733/2002 a Nařízením 874/2004.
4. Náklady
Jak strana žalující, tak strana žalovaná požaduje přiznání náhrady nákladů tohoto řízení. Senátu však není dána pravomoc takový nárok ať jedné či druhé straně přiznat. Senát je vázán rozsahem článku 22 (11) Nařízení 874/2004, podle něhož je v řízeních proti držiteli doménového jména oprávněn rozhodnout pouze o zrušení doménového jména, jestliže je registrace spekulativní či zneužívající ve smyslu článku 21 téhož nařízení, nebo o převedení tohoto jména na žalující stranu.
Předtím než Senát začne analyzovat meritum tohoto případu, tak konstatuje, že předložený žalobní návrh postrádá diakritická znaménka českého jazyka a trpí gramatickými chybami a dalšími nepřesnostmi. Tyto nedostatky ovšem nebrání porozumění obsahu a smyslu textu daného návrhu.
Žalovaná strana reagovala na žalobní návrh svým kvalifikovaným a odůvodněným vyjádřením, k němuž však nepřipojila přílohy (tj. návrh na vytvoření www stránek BAUMAX.EU a stanovy sdružení) v elektronické formě s odůvodněním, že jsou přiloženy pouze v listinné podobě, jelikož v elektronické podobě nejsou dostupné. Nutno podotknout, že jako preferovaný způsob komunikace v tomto ADR řízení žalovaná strana určila komunikaci pomocí elektronických prostředků. Senát prostřednictvím Online platformy formou nestandardního sdělení ze dne 21. září 2006 vyzval žalovanou stranu, aby do pěti dnů přílohy ke svému vyjádření poskytla v elektronické podobě, jelikož listinné dokumenty lze naskenovat. Této výzvě žalovaná strana včas vyhověla a opět pomocí nestandardního sdělení ze dne 26. září 2006 poskytla přílohy v elektronické formě.
Vzhledem k tomu, že Senát umožnil straně žalované dodatečně doplnit své vyjádření k žalobnímu návrhu, vzal v úvahu i nestandardní sdělení žalující strany ze dne 26. září 2006, aby tak poskytl oběma stranám spravedlivé a rovnocenné zacházení.
2. Požadavky pro prokázání spekulativní a zneužívající registrace
Ve sporech, jež jsou vedeny proti subjektu, který si zaregistroval určité doménové jméno v doméně nejvyššího stupně .eu, musí žalující strana prokázat naplnění požadavků reglementovaných v článku 21 (1) Nařízení 874/2004. Předmětné ustanovení zní takto:
„1. Registrované doménové jméno může být odebráno patřičným mimosoudním nebo soudním postupem, pokud je totožné nebo zaměnitelné se jménem, k němuž existuje takové právo uznané nebo stanovené vnitrostátním právem nebo právem Společenství, jako jsou práva uvedená v článku 10 (1), a pokud toto jméno domény:
(a) jeho držitel zaregistroval, aniž by měl na toto jméno právo nebo oprávněný zájem, nebo
(b) bylo zaregistrováno nebo užíváno ve zlé víře.“
Z dikce citovaného ustanovení tedy plyne, že pro úspěch ve věci je třeba, aby žalující strana prokázala existenci následujících elementů:
a) právo ke jménu a podobnost či zaměnitelnost doménového jména s tímto jménem; a dále jednu ze dvou níže uvedených skutečností:
b) registrace doménového jména bez práva či oprávněného zájmu; nebo
c) registrace nebo užívání doménového jména ve zlé víře.
Odstavec 2 a 3 článku 21 obsahuje demonstrativní výčet okolností, které mohou konstituovat oprávněný zájem nebo zlou víru ve smyslu ustanovení článku 21 (1) (a) či (b).
ad a) právo ke jménu a podobnost či zaměnitelnost doménového jména s tímto jménem
Žalující strana ke svému žalobnímu návrhu přiložila internetový výpis z databáze ochranných známek Rakouska, z něhož je zřejmé, že je v této zemi vlastníkem ochranné známky „BAUMAX“ č. 073675 zapsané dne 27. února 1973. Dále předložila výpis z obchodního rejstříku, který dokládá, že obchodní firmou žalující strany je „BAUMAX AKTIENGESELSCHAFT“. Oba dva dokumenty jsou v německém jazyce, kterýžto není jazykem tohoto ADR řízení, nicméně Senát s ohledem na své lingvistické schopnosti k těmto dokumentům přihlédl, aniž by považoval za nutné uložit straně žalující jejich překlad do češtiny jakožto jazyka tohoto řízení ve smyslu odstavce A(c) Pravidel ADR.
Z předložených důkazů je zcela zřejmé, že sporné doménové jméno je totožné se jménem, kterému koresponduje právo k ochranné známce, jež náleží žalující straně. Na tuto skutečnost nemá vliv dodatek „.eu“ u doménového jména, od kterého je třeba při posuzování shodnosti či zaměnitelnosti odhlédnout; k tomu viz např. ADR 596 (RESTAURANTS), ADR 475 (HELSINKI), ADR 387 (GNC). V tomto ohledu není ani podstatné, že žalující strana nepředložila žádné důkazy o zápisu svých dalších ochranných známek v Rakousku a jiných zemích a o registraci uváděných doménových jmen.
Žalující strana tak splnila oba požadavky článku 21 (1) Nařízení 874/2004, jemuž koresponduje odstavec B11 (d)(1)(i) Pravidel ADR.
ad b) registrace doménového jména bez práva či oprávněného zájmu
Je na straně žalující, aby prokázala neexistenci práva či oprávněného zájmu žalované strany, což v tomto ohledu může zakládat obtíže. Žalující strana pro podporu svého nároku mimo jiné argumentuje tím, že žalovaná strana od doby registrace a ani před tím ochrannou známku www.baumax.eu nepoužívá, přičemž Senátu není zcela jasné, jakou ochrannou známku (www.baumax.eu) má žalující strana na mysli. Nicméně žalovaná strana ve svém vyjádření nerozporuje, že by před či po zápisu doménového jména „BAUMAX.EU“ vlastnila ochrannou známku či jiné označení obsahující výraz „BAUMAX“. Z právě uvedeného plyne, že strana žalovaná nemá ke spornému doménovému jménu právo. Proto se Senát nadále zabýval otázkou, zda tomuto subjektu svědčí k danému jménu oprávněný zájem.
Samotné tvrzení žalující strany o tom, že žalovaná strana podala přihlášku k registraci doménového jména „BAUMAX.EU“ pouze ze spekulativních důvodů a z důvodu zneužití práv žalující strany nepostačuje k prokázání nepřítomnosti oprávněného zájmu k předmětnému doménovému jménu. Nicméně Senát přihlédl k dalším konkrétním okolnostem tohoto případu.
Žalující strana se za účelem prokázání oprávněnosti svého nároku snažila zjistit činnost žalované strany. Poukazuje na to, že tato od data registrace nezačala provozovat webové stránky na doméně "BAUMAX.EU", nevlastní a neužívá ochrannou známku "BAUMAX" a není spjata s žalující stranou.
Kromě toho žalující strana uvádí, že vyzvala dopisem ze dne 2. června 2006 žalovanou stranu k převedení předmětného doménového jména. Sice žádný takový dopis žalující strana Senátu nepředložila, ovšem žalovaná strana existenci takové korespondence nepopřela.
Pokud se týká argumentů strany žalované, jimiž se snaží vyvrátit tvrzení strany žalované, že činí právní kroky k registraci sdružení, jehož předmětem bude činnost spočívající v soustředění subjektů majících v oblibě sortiment zboží prodávaného žalující stranou, a účelem provozování stránek na doméně „BAUMAX.EU“ je snaha umožnit zákazníkům žalující strany podělit se o své zkušenosti s výrobky prodávanými žalující stranou atp., nepovažuje toto Senát za oprávněný zájem na sporné doménové jméno ve smyslu článku 21 (2) (c) Nařízení 874/2004, resp. odstavce B11 (e) (3) Pravidel ADR.
Ze stanov sdružení ze dne 25. srpna 2006, které předložila strana žalovaná plyne, že jeho název je "BAUMAX.EU - sdružení zahrádkářů a přátel přírody". V čl. II. odst. 1 stanov sdružení se uvádí, že cílem činnosti sdružení je mimo jiné podpora a pomoc fyzickým osobám, které jsou zahrádkáři a nakupují v hypermarketech Baumax či jiných hypermarketech s obdobným sortimentem zboží.
Senát zastává názor, že takové cíle sdružení, pro něž bylo doménové jméno registrováno, nekonstituují legitimní a spravedlivé užívání předmětného jména žalovanou stranou. Z cílů sdružení je zřejmé, že se bude zaměřovat nejen na osoby nakupující výrobky žalující strany, ale i zboží jiných, tj. vůči žalující straně konkurenčních hypermarketů. Není zde tedy dán oprávněný důvod na tom, aby sdružení prezentovalo svoje takto koncipované cíle na doménovém jménu, které je zcela identické se jménem, k němuž má žalující strana právo.
Žalovaná strana mohla a může svého výše popsaného záměru docílit jiným způsobem, například registrací jiného doménového jména, které by patřičně reflektovalo účel založení daného sdružení.
Rovněž bylo přihlédnuto k faktu, že stanovy sdružení pochází ze dne 25. srpna 2006, což je období, kdy žalovaná strana již věděla o probíhajícím ADR řízení. Proto je Senát toho názoru, že nebyla naplněna ani další z demonstrativně vymezených okolností dle článku 21 (2) (a) Nařízení 874/2004 promítnutého v odstavci B11 (e) (1) Pravidel ADR.
Není ani relevantní tvrzení žalované strany, že žalující strana nevyužila možnosti dané Nařízením 874/2004 v podobě období postupné registrace (Sunrise Period). Je právem, nikoli povinností vlastníků určitých práv, zda tohoto oprávnění využili či nikoli. Opačná interpretace by znamenala, že tyto subjekty by byly zbaveny práva uplatnit své nároky v rozhodčím řízení proti držitelům doménových jmen ve smyslu článku 21 a 22 Nařízení 874/2004.
Senát proto dospěl k závěru, že žalovaná strana nemá oprávněný zájem na doménovém jménu "BAUMAX.EU". Vzhledem k tomu, že žalující strana splňuje kritéria dle článku 4 (2) (b) (i) Nařízení 733/2002, Senát může vyhovět jejímu požadavku na převedení tohoto doménového jména na ni.
ad c) registrace nebo užívání doménového jména ve zlé víře.
Vzhledem k tomu, že Senát dospěl k závěru, že žalovaná strana zaregistrovala doménové jméno „BAUMAX.EU“ bez práva nebo oprávněného zájmu, není již třeba zabývat se otázkou registrace či užívání daného jména ve zlé víře.
3. Aplikace předpisů upravujících nekalou soutěž
Senát se ztotožňuje s názorem žalované strany, že právní předpisy členských států Evropských společenství upravující nekalou soutěž nejsou pro determinaci oprávněnosti či neoprávněnosti registrace doménových jmen v doméně „.eu“ relevantní, jelikož tyto záležitosti spadají výlučně do právního rámce vymezeného komunitárním právem, tj. konkrétně Nařízením 733/2002 a Nařízením 874/2004.
4. Náklady
Jak strana žalující, tak strana žalovaná požaduje přiznání náhrady nákladů tohoto řízení. Senátu však není dána pravomoc takový nárok ať jedné či druhé straně přiznat. Senát je vázán rozsahem článku 22 (11) Nařízení 874/2004, podle něhož je v řízeních proti držiteli doménového jména oprávněn rozhodnout pouze o zrušení doménového jména, jestliže je registrace spekulativní či zneužívající ve smyslu článku 21 téhož nařízení, nebo o převedení tohoto jména na žalující stranu.
Decision
Z výše uvedených důvodů Senát v souladu s § B12 (b) a (c) Pravidel rozhodl o
převodu doménového jména BAUMAX na Žalující stranu
Ve smyslu odstavce B12 (d) Pravidel ADR Senát uvádí, že Správce musí tento nález vykonat do třiceti (30) dnů od oznámení nálezu Stranám, pokud Žalovaná strana nezahájí soudní řízení ve Vzájemné jurisdikci.
převodu doménového jména BAUMAX na Žalující stranu
Ve smyslu odstavce B12 (d) Pravidel ADR Senát uvádí, že Správce musí tento nález vykonat do třiceti (30) dnů od oznámení nálezu Stranám, pokud Žalovaná strana nezahájí soudní řízení ve Vzájemné jurisdikci.
PANELISTS
| Name | Otakar Svorcik |
|---|
Date of Panel Decision
2006-09-27